Pojetí a cíle:

Na přelomu tisíciletí došlo ve vyspělém světě k definitivnímu přechodu z éry industriální do období postindustriálního. Plány na vybudování globální informační infrastruktury a celosvětového propojení informačních zdrojů prostřednictvím počítačových sítí naznačují ohromné možnosti dalšího rozvoje – a současně ohromný význam samotných informací. Prokazuje se, že státy, skupiny či jednotlivci, kteří se na vytváření této celosvětové informační sítě nebudou podílet, ať už z důvodu nedostatečného stupně technického či lidského rozvoje, se budou propadat do stále hlubší ekonomické, politické i společenské izolace.

Ve spojitosti se vstupem vyspělých zemí do 21. století se kromě samotného pojmu informační společnost mluví nejčastěji o občanské společnosti. Obě vize mají společné předpoklady – totiž existenci a veřejnou přístupnost informačních zdrojů, které umožní nejen rychlejší rozvoj ekonomiky, ale i lidských zdrojů a občanské participace veřejnosti na „věcech obecných“.

Důležitým prostředníkem mezi informacemi a veřejností byly vždy instituce, zajišťující na profesionální úrovni kvality zpřístupňování a komunikaci informací ve společnosti. Role těchto profesionálních prostředníků roste spolu s exponenciálním přírůstkem informací a jejich stále silnějšímu významu ve společnosti. Celá informační práce přitom sama prochází bouřlivým vývojem – stírají se rozdíly mezi jednotlivými typy informačních institucí, objevují se nové informační profese, informační služby se integrují, virtualizují a rozšiřuje se jejich nabídka. Rychlost změn a rozšiřující se nabídka vyvolává potřebu kvalifikovaných informačních profesionálů. Informační služby se stávají nezbytným předpokladem trvale udržitelného ekonomického vývoje i samotné občanské společnosti.

Předpokladem ke zvládnutí těchto úkolů je důkladná specializovaná příprava, zahrnující kromě odborné stránky i etickou, společenskovědní, či psychologickou dimenzi.

Cílem vzdělávacího programu Informační management  je příprava právě takových odborníků – připravených v podmínkách neustálých změn vyvolaných technickým vývojem poskytovat  informační služby, zpřístupňovat a zpracovávat informace, a prohlubovat tak v naší zemi demokracii i prosperitu.

Charakteristika vzdělávacího programu:

Základním vzdělávacím cílem vzdělávacího programu Informační management je poskytnout absolventům vědomosti, dovednosti a návyky se kterými uspějí při svém budoucím působení v profesi informačního managera v podmínkách moderní informační společnosti.

Ve vazbě na kvalitativně nové možnosti informačních systémů využívajících prostředků informačních technologií a s vazbou na poznatky moderního managementu, systémového přístupu a zvládnutí manažerského myšlení a jednání je cílem programu zejména poukázat na význam informací a jejich adresné distribuce pro úspěšné organizace i jednotlivce v 21. století. Absolvent vzdělávacího programu Podniková informatika bude mít předpoklady zřetelně formulovat rozhodovací problém a interpretovat význam informací získaných z dostupných dat. Vzhledem ke svým vědomostem bude připraven porozumět organizaci a jejím cílům a bude schopen sehrát různé informační role při zabezpečování její úspěšné existence.

Velmi důležitým prvkem jeho přípravy bude schopnost chápat informační systém jako účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji a procedurami jejich zpracování technologickými prostředky a jako prvek, jehož využití a zvládnutí bude v příštích letech rozhodovat nejenom o prosperitě podniku, ale i společnosti.

Vzdělávací program, který je předmětem tohoto akreditačního řízení, vychází z potřeb českého trhu práce a z rostoucích požadavků na kvalifikaci pracovní síly. Při koncipování náplně studia jsme vycházeli z poznatku, že společnost bude potřebovat v různých oblastech informační specialisty, kteří budou nejenom odborníky v oblasti informačních technologií, ale kteří budou muset být pro svou práci vybaveni i dalšími vědomosti, jež jim umožní interpretovat, hodnotit a selektivně distribuovat informace podle požadavků uživatelů.

Všeobecně vzdělávací část vzdělávacího programu je tvořena třemi nosnými složkami.

V první z nich je student seznámen se základy oborů, jejichž poznatky jsou nezbytné pro kvalitní management informačních služeb a přiblížení teoretických, společenskovědních základů informační práce, s trendy vývoje informačních institucí, etickými aspekty informační práce i moduly, přinášející studentovi nové poznatky o prostředí, ve kterém budou jeho znalosti a dovednosti realizovány. Druhá část řeší zejména otázky základní hardwarové podpory informačních toků a zahrnuje i modelová softwarová řešení. Zabývá se technologickými aspekty získávání, zpracování, uchovávání a využívání informací v různých prostředích. Třetí část je věnována upevnění a posílení jazykové složky profilu absolventa. Velmi rozdílná úroveň studentů přicházejících ze středních škol vyžadovala ponechat dostatečný prostor zejména v prvním ročníku sjednocení úrovně znalostí a vědomostí, na které později navazují moduly s odborným jazykem.

Odborná část programu je tvořena povinně volitelnými moduly.

U zaměření služby knihoven jsou to moduly potřebné pro knihovního specialistu v oblasti veřejných i odborných knihoven v ČR. Jde o úroveň specializovaných činností nebo výkonu středních manažerských funkcích. Těžiště oboru je ve znalosti metodiky odborné knihovnické a informační práce a hlavních okruhů řídící práce v knihovně či informačním středisku. Student je připravován na zvládnutí problematiky vyhledávání, organizace a zpřístupňování informací prostřednictvím klasických knihovnických i moderních typů informačních služeb. Důraz je kladen využívání automatizovaných informačních systémů.

U zaměření podniková informatika je student řadou povinně volitelných modulů připravován na navrhování a tvorbu informační strategie organizace a její realizaci a koordinaci všech informačních aktivit v organizaci. Jeho úkolem bude organizování dokumentových a informačních toků, získávání, zpracování a zpřístupňování interních a externích informací nezbytných pro činnost organizace. Bude připraven na vyhodnocování informací, rešerší, konzultační, poradenskou a další činnost spojenou s informačním systémem podniku.

Povinně volitelné moduly zaměření služby muzeí a galerií vycházejí z dlouholeté zkušeností pracovníků Národního muzea v Praze, se kterým škola na realizaci spolupracuje. Specialisté Národního muzea koncipovali charakter vzdělávacího zaměření a provedli i detailní rozpracování jednotlivých modulů. Důraz je kladen na znalost hodnoty a významu primárních hmotných pramenů a na schopnost práce s nimi; jejich shromažďování, dokumentování, uchovávání a společenské využití. Pro takto koncipované zaměření je charakteristické spojení odbornosti muzejního pracovníka se znalostí informačních technologií a možnostmi jejich využívání v prostředí muzeí a galerií.

Obsáhlá nabídka volitelných modulů ve čtvrtém a pátém období vychází vstříc konkrétním profesním zájmům studenta, není vázána na konkrétní zaměření a tak umožňuje vyprofilovat vlastní odborný profil na hranici jednotlivých zaměření. Absolvent libovolného zaměření je tedy k požadavkům trhu práce dostatečně flexibilní a jeho znalostní a dovednostní základ umožňuje jeho rychlé uplatnění v praxi. Systém nabídky volitelných modulů také vytváří prostor pro operativní inovace vzdělávacího plánu bez nutnosti nového akreditačního řízení.

Důležitým rysem vzdělávacího programu je jeho praktická orientace. Kromě prakticky orientované struktury vlastních modulů je důležitou součástí vzdělávacích plánů i dlouhodobá odborná praxe na závěr studia, která ve svém důsledku výrazně zvyšuje šance absolventa na uplatnění na konkrétním pracovišti.

Organizace výuky:

Organizace individuálního učebního plánu studenta je vzhledem k užití kreditního a modulárního systému plně v kompetenci studenta. Vzorový učební plán, má pouze doporučující charakter. Je věcí rozhodnutí každého studenta v jakém pořadí a které moduly si zapíše do příslušného období. Povinné moduly musí absolvovat všichni studenti bez ohledu na zaměření, povinně volitelné moduly tvoří obsah jednotlivých zaměření. Široká škála volitelných modulů je opět určena studentům všech zaměření, přičemž jako volitelný modul je možno si zapsat i povinně volitelné moduly jiných zaměření.

Vzdělávací program je vytvořen  modulárně s využitím hodnocení kredity ECTS.  Podmínky hodnocení, postupu do dalšího období, způsob ověřování výsledků,  ukončování studia a další podmínky studia stanoví Vzdělávací a zkušební řád školy.

Stručné shrnutí podmínek hodnocení v použitém kreditním systému:

Student dostává  216 kreditních poukázek. V průběhu studia musí získat:

–         180 kreditů v požadované struktuře (vzorový učební plán)
–         složit závěrečnou absolventskou zkoušku

 36 rezervních kreditních poukázek lze použít:

–         za neúspěšně absolvované moduly
–         za studium dalších modulů nad rámec požadované struktury

 Doporučuje se studovat podle vzorového vzdělávacího plánu. Výsledky hodnocení studenta jsou ověřovány  za uplynulé období před zápisem do nového období. Při vlastním zápisu modulů jsou vždy testovány podmínky postupu i v příštím období.

 Do prvního období se zapisují všichni studenti, do druhého ti, kteří získali alespoň 10 započitatelných kreditů. Od 3. období  je podmínkou, že student musí získat takový počet kreditů, který odpovídá počtu dosud studovaných období vynásobenému číslem 20 a současně musí mít vždy dostatek kreditních poukázek tak, aby mohl řádně ukončit studium. Při zápisu musí mít vždy zapsáno alespoň tolik kreditů, aby  na konci období vyhověl podmínce pro zápis do dalšího období.  Součet zapsaných vyučovacích hodin v jednom období nesmí překročit 35.

Podmíněný zápis může povolit ředitel školy v případě, že některá z výše uvedených podmínek není splněna.

Moduly absolvované na jiné VOŠ nebo VŠ mohou být uznány. Za uznané moduly jsou automaticky odebrány kreditní poukázky a  s výjimkou kreditů získaných v rámci programu Erasmus – zahraniční studium se nepočítají do výše uvedeného testování výsledků studenta po každém období.